Mezi mapou a kódem

Dobrý den, milí čtenáři mého deníku. Jmenuji se Aleksandr Annenkov.

Vzděláním jsem geograf. Vystudoval jsem geografickou fakultu Permské státní univerzity a svou profesní dráhu začal v oblasti GIS, kartografie a urbanismu. Mapa pro mě proto nikdy nebyla jen obrazem území. Je to způsob, jak spojit rozptýlené informace do systému, vidět vztahy mezi objekty a pochopit, proč je prostor uspořádán právě tak.

Možná proto byl přechod od geografie k digitálním technologiím mnohem přirozenější, než se může zdát zvenčí. Nejprve přišla prostorová data a geografické informační systémy, potom informační modelování, požadavky na data, společná datová prostředí a digitalizace infrastruktury. Později se přidaly klasifikační systémy, strojově čitelné dokumenty, ontologie, znalostní báze, digitální dvojčata a umělá inteligence.

Názvy technologií se mění rychle, někdy rychleji, než se stačí aktualizovat prezentace o té předchozí. Za nimi však pro mě zůstává stejná otázka: jak popsat složitý skutečný svět tak, aby se s jeho digitálním vyjádřením dalo smysluplně pracovat?

Geografie nás učí vidět za jednotlivým objektem systém. Řeka existuje uvnitř povodí; město závisí na poloze, reliéfu, dopravních vazbách a historii; krajina je výsledkem mnoha procesů z různých období. S digitálními systémy je to podobné. Model, dokument nebo datová sada se stává skutečně užitečnou, když rozumíme jejímu místu, vztahům, původu a dalšímu využití.

Odtud pramení můj profesní zájem o digitální transformaci infrastruktury. Zajímá mě, jak se data mění v inženýrské znalosti, normativní požadavky získávají strojově čitelnou podobu, informační modely se propojují s reálnými procesy a umělá inteligence dostává dostatečně strukturovaný kontext, aby byla užitečným nástrojem místo dalšího působivého okna s tlačítkem „Generovat“.

Další důležitou součástí tohoto příběhu je výuka. Když studentům nebo kolegům vysvětlujete informační modelování, digitální platformy či data, rychle objevíte mezery i ve vlastním porozumění. Dobré vysvětlení je nelítostné ke krásným, ale prázdným formulacím. Možná proto rád rozebírám složitá témata tak dlouho, až je za terminologií znovu vidět, jak systém skutečně funguje.

Tento pohled na svět nepřestává platit mimo práci. Zajímají mě města, přírodní krajiny, historie, silnice, architektura, fotografie a cestování. Vidím v nich hlavně příležitost zastavit se a pochopit: proč město vyrostlo právě tady, jak krajina vypadala dříve, jak lidé přizpůsobili prostor svým potřebám a co z minulosti jej utváří dodnes.

Tak vznikl tento deník. Mohou se v něm potkávat cestování a technologie, geografie a digitální produkty, fotografie i dlouhé texty. Na první pohled jsou témata dost rozdílná. Pro mě je spojuje jeden návyk: dívat se pozorněji, než dovoluje první dojem, a snažit se pochopit, jak jsou věci uspořádány.

Možná proto jsem stále někde mezi mapou a kódem.

A myslím, že mi to docela vyhovuje.